Sdílet
Autoimunitní choroby jsou skupina onemocnění, která je charakterizována zánětem a ničením vlastních tkání těla endogenními protilátkami a T-lymfocyty /T-buňky/. T-buňky se tvoří v kostní dřeni, potom putují do brzlíku, kde dozrávají a jsou nezbytné pro spuštění imunitní reakce. Defekt v brzlíku způsobí, že T-buňky nedozrávají, a dochází pak k problému s imunitní odpovědí. Virové infekce aktivují B-buňky, snižují funkci T-buněk, což způsobuje imunitní reakci. Některé cizorodé látky mají navíc podobné částice jako naše buňky. Receptory našich buněk jej tak přijmou za vlastní a tím se vytvoří autoimunitní proces.
Obsah článku
Autoimunitní choroby: 3 hlavní spouštěče
1. Virové, bakteriální a parazitální infekce
Mohou ovlivnit vznik autoimunitního onemocnění, neboť po překonání virové nemoci je tělo oslabené. Zátěž vede k zánětu a záleží jen na tom, jak si s tím imunitní systém poradí. Jestli je oslaben nebo vyčerpán, může nastartovat autoimunitní onemocnění.
2. Enviromentální spouštěče
Jedná se o alergeny, pesticidy, těžké kovy, dieslové výfukové plyny, xenobiotika…
2. Psychické spouštěče
Stres, šok, trauma patří k psychickým spouštěčům.
Holistická terapie autoimunitní choroby
Základní pravidlo je, že jakmile se správně identifikuje spouštěč, podpoříme tělo jemu adekvátními doplňky.
Základem pro terapii autoimunitní choroby je stimulovat, snížit zánět a pomoci uzdravit tkáňovou imunitu. U každého autoimunitního onemocnění proto provádím terapii zaměřenou na střeva, protože je totiž nutné vytvořit ochranný biofilm a zjistit, jestli se zde nachází potravinová intolerance. Máme-li totiž reakci na alergen, tak výsledek autoimunitní reakce je, že vlastní protilátky zabíjí v takové míře, v jaké budeme přijímat (např. vdechovat) daný alergen. Když alergen přestaneme přijímat, tak se dá autoimunitní onemocnění řešit. Každé autoimunitní onemocnění navíc souvisí s játry, proto je nezbytná detoxikace jater. Tuto proceduru lze shrnout do tří hlavních kroků:
- Nejdříve začneme tím, že se zaměříme na střevní mikrobiotu.
- Dále řešíme potravinové intolerance a alergie.
- V dalším kroku se soustředíme na podporu detoxikace II. fáze jater.
Doporučené potravinové doplňky
- Stabilizovaný extrakt z thymu-brzlíku, který normalizuje poměr T-lymfocytů.
- Byliny jako Uncaria tomentosa /Vilcacora/ mají také pozitivní vliv na autoimunitní onemocnění.
- Vitaminy a minerály (např. Selen) také regulují autoimunitní choroby, snižují hladiny hormonu prolaktinu a modulují hodnoty estrogenu, protože u autoimunitních chorob je často zvýšený právě prolaktin.
- Potraviny obsahující jód /mořská sůl, mořské ryby/
- Košťálová zelenina /růžičková kapusta, kapusta, zelí, brokolice, květák, kedlubna/.
- Zařadit oleje lisované za studena.
- Výborná jsou i zelená-chlorofylová smoothie.
Čemu se při autoimunitním onemocnění vyhýbat
1. Lepek
Při autoimunitních chorobách bychom měli vynechat kasein, lepek a to z následujícího důvodu: 80 % imunity sídlí ve střevě a právě lepek se lepí na střevní stěnu a rozleptává ji zevnitř. Vzniká zde zánět a střevní stěnou nepronikají minerály a vitaminy, ale toxiny. Tělo se samo zanáší a dochází k autotoxikaci i pomocí glyadinu. Glyadin nacházející se v lepku je prozánětlivá, velice dráždivá látka. Úplně nejhorší variantou je pak geneticky zpracovaný lepek, který je daleko agresivnější. Dochází k trvalému chronickému zánětu jenž narušuje bariéru, která má chránit imunitu. Když lepek přestaneme přijímat, střevům se viditelně uleví.
2. Kasein
Kravské mléčné výrobky jsou pro imunitní systém alergickou látkou. Holštýnské plemeno chované v Čechách má mléko, které obsahuje A1 kasein. U 80 % lidí vytváří hlen, který se organismus snaží rozložit. Jerseyské plemeno má mléčný kasein přirozenější pro náš organismus. /A2 kasein/. Odlišná biochemická struktura kaseinu stačí, aby ho tělo nepovažovalo za alergen. Avšak komu byla zjištěna alergie na laktózu, ten bude reagovat alergicky na každý druh mléka.
3. Těžké kovy
Při autoimunitních chorobách nepodceňujme těžké kovy, např. amalgámová plomba. Tento prvek je v ústech stabilní nejvíce 1 rok. Když ho máme v ústech např. 10 let, kysele prostředí slin narušuje jeho stabilitu a postupně proniká do krve. Jedná se o denní miliontinu mikrogramů, která za 10-15 let může vyvolat komplikace.
4. Halogenní látky
Je nutné eliminovat halogenní látky /brom, chlór, fluor/
- Vodu bychom měli používat jen filtrovanou, protože halogeny sedají na receptory buněk štítné žlázy a způsobují zánět a toxicitu. Halogeny nejsou jen ve vodě, ale i v různých sprejích, zubních pastách.
- Ideální je používat zubní pastu bez fluoridu.
- Autoimunitní osoby by měli používat filtr na sprchu, protože přes pokožku vstřebáváme určité množství chloridu. Nezdá se to, ale pokožka má velkou rozlohu /2 m2/. Kdyby pacient chodil plavat, určitě by si měl vybrat bazén se slanou vodou.
Samozřejmostí je i omezení saturovaných tuků.
Autoimunitní onemocnění štítné žlázy
Hashimotova tyreoditida se projevuje autoimunitním onemocnění štítné žlázy. Štítná žláza je napadena imunitními buňkami vlastního těla. Dochází k zánětu. Možná etiologie může být genetická predispozice, hormonální nerovnováha, nutriční deficit, prodělaná infekce, radiace či toxické zatížení. Vyšší riziková skupina jsou ženy středního věku, nebo jedinec, který trpí jinou autoimunitní chorobou.
Hashimotova choroba není způsobena nedostatkem jódu, jak se mohou mnozí domnívat, ale také nedostatkem selenu. Půda je dnes bohužel chudá na selen a přitom tento prvek hraje důležitou úlohu i v játrech. Při jeho nedostatku nedochází k dostatečnému štěpení toxinů. Dále je selen nezbytný pro práci endogenního antioxidantu glutathionu a jeho nedostatek vyvolává autoimunitní onemocnění.
Příznaky Hashimotovy choroby jsou stejné jako u klasické štítné žlázy:
- únava
- studené končetiny
- pocit chladu
- neschopnost se zahřát
- bolesti kloubů a svalů
- nadměrné padání vlasů
- suchá kůže
- hrubší hlas…
Z krevních testů potřebujeme znát: TSH, volný T4+T3 a k tomu T3+protilátky TPO+TG. Když nebudeme mít zvýšené protilátky TPO+TG a zvýšenou T3, jedná se o autoimunitní faktor štítné žlázy. U nás je většinou při odběru krve kontrolována pouze TSH+T4. Je dobré nechat si zkontrolovat ceruloplazmin, aby ukazatel mědi nebyl zvětšený a zinku aby bylo dostatek, protože vyrovnává měď.
Jak na autoimunitní choroby štítné žlázy
Autoimunitní onemocnění štítné žlázy řešíme jako takové autoimunitní onemocnění. I když se jedná o štítnici. Pochopili jsme, že se jedná o zánět, který vyvolává hormonální nerovnováhu autoimunity. Jestliže budeme řešit nerovnováhu, začnou se vylepšovat i ostatní hodnoty a klient se může autoimunity úplně zbavit. Potom zůstává na úspěšné uzdravení samotná štítná žláza. Jak jsem již zmínila výše, nejdůležitější je identifikovat spouštěč a doplnit nutriční deficity. Můžeme také podávat různé metylační faktory-aminokyseliny.
Adaptogenní byliny např. withanie dobře zabírají na regeneraci nadledvinek a štítnou žlázu. Tyto dvě žlázy jsou propojeny. Na rozlišení existuje speciální protokol. Zjistíme, jestli se jedná o adrenální doplnění /použili bychom extrakt nadledvinek/ nebo vyčerpání /soustředili bychom se přímo na štítnici/. Většina mých pacientů, kteří jsou přesvědčeni, že mají poruchu štítné žlázy, má totiž ve skutečnosti problém s nadledvinkami.
Závěr
Přírodní terapie u autoimunitních onemocnění je postavena na znovunabytí rovnováhy. Jako obvykle je důležité se zaměřit na příčiny a vhodnou stravu, která by měla být celkově protizánětlivá /viz článek Kardiovaskulární dieta/. Pokud vás trápí autoimunitní onemocnění a chtěli byste zkusit pomoci svému tělu přírodní cestou, ozvěte se mi, ráda Vám pomohu.