Co je střevní mikrobiom a proč je důležitý

Střevní mikrobiom je živý ekosystém tvořený bakteriemi, kvasinkami a dalšími mikroorganismy, které osidlují naše střeva. Zdravý střevní mikrobiom ovlivňuje nejen trávení, ale také imunitní systém, metabolismus i celkovou pohodu. Naše střevo tak není jen místem trávení, ale také prostředím, kde tyto mikroorganismy vytvářejí propojený a vzájemně prospěšný vztah s naším organismem. My jim poskytujeme prostor a živiny, ony nám na oplátku pomáhají s trávením, podporou imunity a udržováním vnitřní rovnováhy. Největší množství těchto mikroorganismů se nachází v tlustém střevě, kde se podílejí zejména na zpracování vlákniny, využití živin a tvorbě některých vitaminů, například vitaminu K.

Toto společenství má velmi pestré složení. Mezi známé zástupce střevní mikrobioty patří například bakterie rodů Lactobacillus, Bifidobacterium, Enterococcus, Lactococcus nebo Staphylococcus. Střevní prostředí však netvoří pouze bakterie; mohou se zde vyskytovat také kvasinky, například Candida, Saccharomyces či Aspergillus, a za určitých okolností i prvoci. Přestože bývají některé mikroorganismy spojovány s patogenním působením, jiné mohou být pro organismus naopak prospěšné a svým účinkem se přibližovat probiotikům.

Zdravý trávicí trakt funguje díky vyvážené souhře ochranných a trávicích mechanismů. Patří mezi ně trávicí enzymy, žaludeční kyselina, neporušená střevní výstelka i žluč, která vzniká v játrech a po uvolnění ze žlučníku napomáhá zejména zpracování tuků.

Jak vzniká dysbióza

Při oslabení rovnováhy střevního mikrobiomu vzniká dysbióza, která se nemusí projevit jen v trávení, ale i v celkovém fungování organismu, včetně emočního a psychického zdraví. Střevní mikrobiom citlivě reaguje na stres, životní styl, stravu, pohyb i některé léky. Střevní mikrobiom mohou například inhibitory protonové pumpy, jako je Omeprazol. Dlouhodobé užívání tohoto léku může snižovat přirozenou kyselost žaludku, a tím narušovat jeho ochrannou funkci, což usnadňuje přežívání nežádoucích mikroorganismů.

Vláknina jako potrava pro střevní bakterie

Důležitou roli při udržování zdravého střevního prostředí hraje také vláknina. Slouží jako potrava pro prospěšné střevní bakterie, které při jejím zpracování vytvářejí mastné kyseliny s krátkým řetězcem, například butyrát. Ten představuje významný zdroj energie pro buňky tlustého střeva a přispívá k udržení zdravé střevní sliznice i správné funkce střevní bariéry.

Průmyslově zpracované potraviny a lepek

Jedním z faktorů, který může střevní prostředí zatěžovat, je dlouhodobě jednostranná strava s vysokým podílem průmyslově zpracovaných potravin. Ty často obsahují větší množství pšeničných složek, a tím i lepku, který se nepřidává pouze prostřednictvím obilovin, ale bývá součástí některých technologicky upravených výrobků. Pšeničná mouka se běžně využívá jako zahušťovadlo, a proto se s ní setkáváme v potravinách, kde bychom ji na první pohled ani nečekali. Vysoce zpracované výrobky navíc často obsahují nadbytek tuku, cukru a soli, zatímco během zpracování přicházejí o část přirozených živin. Typickým příkladem může být průmyslově vyráběný chléb.

Mnoho lidí tak přijímá lepek několikrát denně, aniž by si to plně uvědomovali. Ráno si dají toust, k obědu sendvič nebo pečivo a večer těstoviny, případně studenou večeři opět založenou na chlebu. Lepek se tak stává téměř všudypřítomnou součástí jídelníčku. U citlivých jedinců může toto dlouhodobé narušení trávení ovlivňovat také střevní mikrobiom a jeho přirozenou rovnováhu.

Proč může být lepek pro některé lidi problém

V této souvislosti vyvstává otázka, proč může lepek u části populace představovat významný problém. Jeho hlavními zdroji jsou pšenice, ječmen a žito. Tyto obiloviny obsahují v rámci lepku vysoký podíl prolinu, což je aminokyselina, která ztěžuje jeho rozklad proteolytickými enzymy. Pokud slinivka břišní neprodukuje dostatečné množství trávicích enzymů, může být trávení lepku ještě náročnější.

U některých jedinců může být trávení lepku složitější, takže se do střeva mohou dostávat částečně natrávené bílkovinné složky, zejména gliadin. U geneticky predisponovaných nebo citlivějších osob je gliadin spojován se zvýšenou aktivitou zonulinu, proteinu regulujícího střevní propustnost. Zonulin ovlivňuje těsné spoje mezi buňkami střevní výstelky, která zajišťuje vstřebávání živin a zároveň brání průniku nežádoucích látek. Při narušení této regulace může docházet ke zvýšené propustnosti střeva.

Celiakie a neceliakální glutenová senzitivita

U citlivějších lidí však reakce na lepek nemusí zůstat pouze u zvýšené střevní propustnosti nebo projevů souvisejících s nervovou soustavou, ale může přerůst v závažnější imunitní odpověď. Typickým příkladem je celiakie, při níž dochází v důsledku autoimunitní reakce k poškození střevních klků a mikroklků. Tento stav lze potvrdit mimo jiné pomocí biopsie.

Vedle celiakie existuje také neceliakální glutenová senzitivita. U těchto osob nemusí být zažívací obtíže vždy výrazné, přesto se po konzumaci lepku mohou objevovat různé projevy, například únava, změny nálad nebo u části osob také neurologické či psychické obtíže. Reakce na lepek tak mohou mít velmi rozdílnou podobu – od zažívacích potíží, jako jsou průjmy, zácpa nebo zvracení, až po anémii, afty, kožní projevy, vypadávání vlasů nebo depresivní ladění.

U samotné celiakie však mohou být projevy ještě hlubší, protože nejde pouze o citlivost na lepek, ale o autoimunitní reakci organismu. Celiakie se proto nemusí projevovat jen v oblasti trávení, ale může souviset také s psychickými obtížemi a u některých osob se objevuje i na kůži, například jako dermatitis herpetiformis. Jedná se o svědivou puchýřnatou vyrážku, která ukazuje, že kůže často odráží to, co se odehrává uvnitř organismu.

Zácpa nemusí souviset jen se stravou

Právě proto je při trávicích obtížích důležité vnímat organismus jako celek. To se týká i zácpy, která nemusí souviset pouze se stravou, ale také se stresem, nervovým napětím či hormonálními změnami. Často se objevuje například při snížené funkci štítné žlázy nebo v souvislosti s dalšími hormonálními změnami.

Podporu trávení je vhodné volit šetrně, tak aby napomáhala pravidelnému vyprazdňování a zároveň zklidnění střevního prostředí. Před hlavním jídlem mohou pomoci hořké salátové listy, které podporují tvorbu trávicích šťáv. Při dráždivém tračníku s převahou zácpy se tradičně využívá namočené lněné semínko, které vytváří jemný gel. Vhodná mohou být také dušená jablka se skořicí, protože tepelně upravené ovoce bývá u citlivého střeva lépe snášeno než syrové.

Jak podpořit zdravý střevní mikrobiom

Pravidelná konzumace fermentovaných potravin pomáhá podporovat střevní mikrobiom a přispívá k větší rozmanitosti střevních mikroorganismů. Jejich zařazení do jídelníčku spolu s dostatečným příjmem vlákniny patří mezi nejdůležitější faktory, které pomáhají udržovat střevní mikrobiom v rovnováze.

Závěrem lze říci, že střevní mikrobiom je jedním z klíčových pilířů našeho zdraví. Péče o střevní mikrobiom začíná každodenními návyky – pestrou stravou, dostatkem vlákniny, pravidelným pohybem, kvalitním spánkem a omezením dlouhodobého stresu. Nadměrný stres může trávicí procesy oslabovat, proto je vhodné podporovat vědomé stravování.

Jídlo by mělo být chvílí zastavení, kdy člověk jí pomalu, soustředěně a bez zbytečného napětí. K obnovení vnitřní rovnováhy mohou přispět také jednoduché techniky, jako je hlubší dech, meditace, jóga nebo pravidelný pohyb.

Zdroj: Elisabeth Philipps, Ph.D.