Sdílet
Nadýmání patří k nejčastějším trávicím obtížím a mívá více příčin. Projevuje se tlakem v břiše, pocitem nafouknutí, bolestí, křečemi nebo plynatostí. Zatímco nadýmání cítíme, abdominální distenzi vidíme jako zvětšení břicha. Oba stavy se často objevují u IBS a často s nimi souvisí i nerovnováha střevních bakterií.
Co je IBS a jak se projevuje
IBS (anglicky Irritable Bowel Syndrome), tedy syndrom dráždivého tračníku, je funkční porucha trávení, která se projevuje bolestmi břicha, nadýmáním a změnami vyprazdňování, jako je průjem, zácpa nebo jejich střídání. Podobné obtíže však může způsobovat i SIBO, tedy bakteriální přerůstání v tenkém střevě, které při standardních vyšetřeních často uniká pozornosti. Pokud se problém rozpozná včas a cíleně řeší, mohou se příznaky výrazně zlepšit.
Některým lidem mohou pomoci vybraná probiotika, například Lactobacillus rhamnosus, jejich účinek je však individuální. Důležitou roli hraje také úprava stravy a životního stylu. Trávení mohou ovlivňovat hormonální změny i dlouhodobý stres, který může nepřímo zasahovat do střevního prostředí a jeho fungování. Úlevu může přinést i antibiotikum Normix, jeho účinek však bez dalších opatření bývá často pouze dočasný.
Co je SIBO a jak se projevuje
SIBO (anglicky Small Intestinal Bacterial Overgrowth) bývá spojováno s narušením střevní rovnováhy a dalšími faktory ovlivňujícími trávení. Jde o přemnožení bakterií v tenkém střevě. To vede k nežádoucí fermentaci potravy a může způsobovat plynatost, nadýmání, tlak v břiše, bolest, nevolnost, průjem nebo zácpu.
Nejčastější projevy a souvislosti SIBO
SIBO může mít velmi různorodé projevy. Často se objevuje nadýmání po jídle, zácpa, průjem, reflux, nevolnost nebo únava. Přidat se může i pocit těžkosti po jídle, horší snášenlivost tuků, nestrávené zbytky ve stolici nebo citlivost na některé sacharidy. SIBO může souviset také se zhoršeným tokem žluči, oslabeným trávením a stresem, takže potrava nemusí být optimálně zpracována a může docházet ke zvýšené fermentaci. U citlivějších lidí nebo při SIBO mohou příznaky zesilovat jídla obsahující větší množství fermentovatelných sacharidů najednou, například kombinace cibule, luštěnin a některých druhů ovoce.
Ve výraznějších případech dochází ke zhoršenému vstřebávání živin, což může vést k hubnutí, anémii, nedostatku vitamínů a minerálů i větší únavě. U některých lidí se objevují také mimo-střevní příznaky, například bolesti hlavy, kožní problémy nebo bolesti kloubů.
SIBO bývá navíc spojováno s dalšími onemocněními, včetně IBS, Crohnovy choroby, ulcerózní kolitidy, celiakie, diabetu či sklerodermie. Objevit se může také po střevní infekci nebo otravě jídlem. U některých žen souvisí i s endometriózou zasahující střevo, což může léčbu komplikovat. Častá je také vazba na histaminovou intoleranci, zejména při snížené aktivitě enzymu DAO, nebo přítomnost kvasinek.
Vodík, metan a střevní motilita
Důležitou roli hraje i typ vznikajícího plynu. Vodík bývá častěji spojen s průjmem, zatímco metan se pojí se zácpou a zpomalenou motilitou. Přemnožení metanogenů se dnes označuje jako IMO (Intestinal Methanogen Overgrowth). K častým projevům SIBO patří plynatost, zapáchající plyn, stolice se sirným zápachem a citlivost na potraviny bohaté na síru. Často však nejde o samostatný problém, ale spíše o důsledek oslabeného trávení, hormonálních vlivů, narušené střevní bariéry, infekce, dlouhodobého stresu nebo poruchy motility.
Porucha motility označuje narušený pohyb potravy trávicím traktem a často se podílí na vzniku SIBO, zejména metanového typu. Ten bývá spojen se zácpou, gastroparézou či nepravidelným vyprazdňováním a může souviset i se sníženou funkcí štítné žlázy nebo oslabenou funkcí bloudivého nervu. Nestrávené zbytky ve stolici mohou ukazovat na nedostatečné trávení, například při nižší aktivitě enzymů ze slinivky, zatímco horší snášenlivost mastných jídel může mít souvislost se slabší tvorbou nebo uvolňováním žluči.
Vliv stresu na trávení
SIBO ukazuje, jak úzce je trávení propojeno s celkovým stavem organismu. Nejde jen o jídlo, ale i o spánek, dech, stres, nervovou soustavu a hormonální rovnováhu. Dlouhodobý stres, úzkost, trauma či vyčerpání mohou trávení ovlivňovat výrazněji, než si často uvědomujeme. Stres bývá často přehlíženým faktorem. Dlouhodobá zátěž může zpomalovat trávení, narušovat pohyb střev a podporovat fermentaci potravy. Příznaky může zhoršovat i mělké dýchání a napětí v oblasti bránice, které zvyšují tlak v břiše a nepohodlí.
Jak se potvrzuje přítomnost SIBO
K základním metodám diagnostiky SIBO patří dechový test. Po vypití testovacího roztoku se v pravidelných intervalech sleduje koncentrace vodíku a metanu ve vydechovaném vzduchu. Nejběžněji se používá glukóza nebo laktulóza. Laktulóza prochází celým tenkým střevem, a může tak lépe zachytit přerůstání i v jeho vzdálenějších částech. Glukóza se naopak vstřebává dříve, a proto některé případy nemusí odhalit. Výsledek testu by měl vždy hodnotit odborník v souvislosti s příznaky.
Podpora a režimová opatření při nadýmání
V některých přístupech se využívá cílená podpora trávení, střevní motility, funkce žluči, mikrobiomu a střevní sliznice. Využívají se hořčinové byliny, například dřišťál, smilax, pelyněk nebo artyčok, obvykle třikrát denně asi 15 minut před jídlem.
Dále se podle potřeby zařazují vybrané doplňky stravy, probiotika, trávicí enzymy se zázvorem, prokinetika, bylinné přípravky, například Biocidin, a individuálně nastavená strava i režimová opatření. Nejde přitom o jediný přípravek, ale o promyšlenou kombinaci zvolenou podle konkrétního typu obtíží. Právě individuální nastavení bývá pro výsledek klíčové.
Co je FODMAP a proč se používá
Nízkofodmapová dieta je v souvislosti s IBS a SIBO velmi známým pojmem. FODMAP jsou druhy sacharidů, které se hůře vstřebávají a snadno fermentují, například laktóza (mléčný cukr), fruktóza (ovocný cukr), polyoly (cukerné alkoholy), fruktany (řetězce fruktózy) nebo galaktany (řetězce galaktózy). Pokud jsou ve střevě přemnožené bakterie, právě tyto látky jim mohou sloužit jako palivo. Omezení potravin s vysokým obsahem FODMAP tak často přináší úlevu od nadýmání, plynatosti, bolesti břicha a dalších příznaků.
Je však důležité mít na paměti, že nejde o léčbu příčiny, ale o způsob, jak zmírnit symptomy. Dieta se proto většinou zařazuje jen na omezenou dobu, obvykle na 4 až 8 týdnů, a následně by měla být doplněna postupným návratem potravin podle individuální tolerance. Dlouhodobě striktní omezení FODMAP vhodné není, protože může ochudit jídelníček a zároveň nepříznivě zasáhnout střevní mikrobiom.
Závěr
Nadýmání, IBS a SIBO nejsou jen nepříjemnosti, které je potřeba potlačit. Často jsou signálem, že trávení ztratilo rovnováhu. SIBO může být součástí dlouhodobých obtíží, které člověka omezují v běžném životě. Při správném pochopení souvislostí a komplexním přístupu lze dosáhnout podstatného zlepšení celkového stavu. V praxi to obvykle znamená nezaměřovat se jen na samotné bakterie, ale také na motilitu, stres, kvalitu trávení a složení stravy.
Součástí bývá úprava jídelníčku, pravidelnost a rytmus jídel, dostatečné rozestupy mezi nimi, omezení přejídání, důkladné žvýkání, práce se stresem, vědomý dech, podpora trávení a někdy i cílená léčba vedená odborníkem. Střevo totiž není jen místem, kde se zpracovává potrava, ale citlivým systémem, který reaguje na dění uvnitř těla i kolem nás.
