Sdílet

Metabolický syndrom se bohužel stále více stává běžnou součástí naší populace, a to nejen díky genetické predispozici, ale i nezdravému životnímu stylu. Dietě, která má pomoci s terapií metabolického syndromu se říká Kardiovaskulární dieta, a to proto, že pomáhá s obtížemi, které mají zásadní vliv na funkci našeho kardivaskulárního systému (srdce). Je určena pro pro vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, kardiovaskulární onemocnění, arytmii, diabetes. Pokud se trpíte některým z těchto problémů, pak zde mám několik tipů, které Vám pomohou s vyrovnáváním hladiny Glykemického Indexu pomocí potravin.

Co je to Kardiovaskulární dieta?

Jedná se o kombinaci středomořské stravy a diety se sacharidy, které mají nízký glykemický index. Vychází z nových poznatků a používá se teprve 2 roky. V tomto stravovacím plánu je kladen důraz na regulaci hladiny cukru v krvi prostřednictvím konzumace potravin, které nevyvolávají glykemické výkyvy. Ideálně chceme docílit, aby hladina cukru v krvi zůstávala relativně konstantní bez velkých výkyvů.

1. Potraviny s nízkým Glykemickým Indexem

Potraviny s nízkým glykemickým indexem nezatěžují organismus velkými výkyvy hladiny glykémie a jsou tak nejvíce vhodné pro běžnou konzumaci. Glykemická křivka se po těchto potravinách zvedá pomalu a jsou tak vhodné pro diabetiky. Mezi potraviny s nízkým glykemickým indexem /GI/ od 0-55 patří:

luštěniny např.: sója, fazole, čočka, cizrna
ořechy: mandle, vlašské ořechy
semena: dýně, len, sezam
zrna: oves, ječmen, špalda, quinoa, jáhly
většina zeleniny a ovoce
ryby a maso (zařazujeme je sem, i když neobsahují žádné sacharidy, ale splňují kritéria této skupiny)

2. Potraviny se středním Glykemickým Indexem

Potraviny se středním glykemickým indexem zatěžují organismus středně velkými výkyvy hladiny glykémie, a proto jsou tyto potraviny pouze v omezeném množství. Střední Glykemický Index 56-69 má:

většina chlebů, celozrnné pečivo, zpracované obilí
hnědá nebo bílá rýže basmati
banány

3. Potraviny s vysokým Glykemickým Indexem

Tyto potraviny jsou zejména pro diabetiky klasifikovány jako nevhodné a neměly by být součástí běžného jídelníčku.Potraviny se mohou používat pouze jako lék na hypoglykémii. Vyšší Glykemický Index nad 70 mají:

brambory
meloun
bílé pečivo
jasmínová rýže
datle
med
rýžová mouka
tykev a dýně
pizza
čokoládová tyčinka (GI 70)
pivo (to má dokonce GI 110!)

Glykemický index se dá ovlivnit zpracováním potravin, například vaření. Třeba syrová mrkev má glykemický index 35, ale jakmile jí uvaříte, její GI se zvedne na 85. Celkový glykemický index se pak samozřejmě dá ovlivnit kombinací různých potravin, a to také pomocí zvýšeného obsahu vlákniny, bílkovin (proteinů v potravinách) a kombinací jednotlivých potravin s vysokým, středním a nízkým indexem.

Kontrola nad hladinou cukru v krvi

Celý trik u diety spočívá v tom, že pokud je hladina cukru v krvi v průběhu celého dne stabilizována, tak pacient zaznamenává delší dobu pocit nasycenosti, a i celkové zdravotní výsledky se lepší. Úpravou jídelníčku chceme docílit trvalé změny. V momentě, kdy máme pocit, že něco nesmíme, často přichází destrukce, demotivace a čekáme, až tuto dietu budeme mít za sebou. Proto se snažím vést pacienta aspoň 1 rok, aby nové návyky stravování přijal za vlastní a měl dostatečný čas přehodnotit priority ve své životosprávě.

Když je jídlo vyvážené, cítím se spokojeně, mám dostatek energie, výkonnost je vysoká. Mám-li pocit únavy nebo nenasycenosti poté, co jsem se najedl, pak ve stravě něco chybělo. Nejčastější chybou je nedostatek kvalitní bílkoviny, tuku nebo komplexních potravinových sacharidů, které udržují vyváženou hladinu krevního cukru.

Metabolický syndrom a 2 základní pravidla

Pravidla, která je potřeba při kardiovaskulární dietě dodržovat:

1. Pravidelnost

Pravidelnost v jídle je důležitá. Je to však individuální záležitost. Někomu vyhovuje jíst 5x denně malé porce a někdo jí pouze 2x denně. Tato poslední varianta se mi ale nezdá ideální, i když existují moderní styly stravování, které doporučují denní jídlo zahájit až obědem z důvodu nezvyšování hladiny krevního cukru (např. přerušovaný půst).

V mé praxi se osvědčily malé častější porce v pravidelných intervalech. Ráno bychom se měli najíst do hodiny po probuzení a pak za 3-4 hodiny, maximálně za 5 hodin. Jestliže jsem bez jídla 6 hodin, metabolismus se začíná zpomalovat. Není dobrý přístup, kdy se najíme jednou denně, ale zato vydatně, protože jsme předtím dlouho nejedli. Tělo neví, kterou hodinu dostane příjem. V momentě, kdy dodržujeme pravidelnost, metabolismus správně funguje.

2. Vláknina

Je na škodu, když dnešní člověk konzumuje zejména průmyslově zpracované potraviny – polotovary. Tím denně přijímá o 1/3 vlákniny méně, než by měl.

Vláknina se nachází v potravinách rostlinného původu, jako jsou celá zrna, ořechy, luštěniny, zelenina a ovoce. Je to tvorba sacharidů, která nám dává pocit sytosti, aniž bychom přijímali nadměrné množství kalorií. Účinky vlákniny se zvyšují dostatečným přijímáním tekutin v průběhu celého dne.

Rozlišujeme dva typy vlákniny. Nerozpustnou a rozpustnou:

Nerozpustná vláknina

Nerozpustná vláknina funguje jako „vnitřní koště“, které pomáhá čistit střeva. Vodu dobře absorbuje, ale nerozpouští se v ní. Změkčuje stolici, a tím udržuje obsah střev v pohybu. Následkem pak je ideální pravidelné vyprazdňování. Nerozpustná vláknina rovněž vyplavuje z těla obávané karcinogeny, žlučové kyseliny a nebezpečný cholesterol. Tuto vlákninu získáme zvláště z otrub, celozrnných výrobků, z brukvovité a kořenové zeleniny (celulóza) nebo z dřevnaté mrkve, kedlubny, ředkviček (lignin), ale také psyllium Dr. Popova obsahuje nerozpustnou vlákninu.

Rozpustná vláknina

Přítomnost rozpustné vlákniny ve stravě jako např.: z ovesných otrub, ječmene, ořechů, semen, fazolí, čočky, hrachu a některých druhů zeleniny a ovoce zpomaluje trávení. Kromě toho, že zajišťuje pomalé uvolňování glukózy do krve, eliminuje i toxiny a jiné nežádoucí látky včetně cholesterolu a dalších tuků ve stravě. Vláknina napomáhá pohybu potravy trávicí soustavou, vstřebává vodu a napomáhá vstřebávání minerálů a živin. Rozpustná vláknina je dobrá půda pro zdravé bakterie v trávicím traktu.

Proč je vláknina důležitá?

V redukčních dietách je vláknina nezastupitelná, protože neobsahuje žádnou energii.

Vláknina sama o sobě nemá žádnou výživovou hodnotu, ale jak už víme, hraje velmi důležitou úlohu v udržování dobrého zdravotního stavu, tedy i štíhlé linie. Máte-li nadváhu, ztratíte na váze současně se zvýšením podílu vlákniny ve vašem stravování. Protože jídla s vlákninou se dostávají pomaleji ze žaludku do střev, pocit hladu se dostaví později, takže sníme méně. Navíc se vstřebá méně tuků, a tedy i méně kalorií z nich. Je tedy jasné, že konzumace dostatečného množství vlákniny je pro naše zdraví nezbytná a stejně tak je nezbytnou součástí každé redukční kúry.