Sdílet
Stres je definován jako napětí, tlak, strach, námaha…, narušuje náš organismus, který potom spouští stresovou reakci. Ta bývá často tak minimální, že ji přecházíme bez povšimnutí. Pokud je, ale stres extrémní, dlouhotrvající nebo neobvyklý, stresová reakce organismu může být pro člověka neovladatelná a může poškodit kteroukoliv část našeho těla. Je proto důležité, abychom uměli náš organismus při stresové zátěži podpořit. Jak? To Vám prozradím v tomto článku.
Obsah článku
Co je to stres?
Stres je stav organismu, který je vystavován podmínkám při situacích, jež mohou spouštět obrannou reakci, která má za cíl zachování homeostázy a zabránění jejího poškození. Jedná se o pud sebezáchovy. Je to odezva na stresový podnět.
V našem těle jsou zaznamenány reakce už z prehistorické doby, z doby kamenné. Kdy jsme prožívali velký stres po setkání s mohutným zvířetem například s mamutem. Tělo se nám vyburcovalo do pohotovosti, aby dodalo sílu, tam, kde je potřeba.
Jak stres funguje a jak funguje stresová reakce?
Zlepší se nám sluch i zrak /ve stresu lépe slyšíme i vidíme/. Síla nám jde do rukou i do nohou, abychom mohli bojovat nebo utéct. V dnešní době se s velkými zvířaty už nesetkáme, setkáváme se však s jinýma podněty. Nicméně fyziologická reakce v našem organismu zůstává úplně stejná. V našem těle dochází ke stejným metabolickým kaskádám, reagujeme úplně stejně a tou reakcí je impulz pro bojuj nebo uteč.
Reakce bojuj nebo uteč
V době kamenné jsme potřebovali mít sílu v končetinách. Krev se nám odčerpala na minimum z kůže i vnitřních orgánů, s výjimkou srdce a plic. Tempo dýchání se zvyšuje, aby bylo co nejrychleji okysličeno srdce, mozek a svaly. Ve stejnou dobu je zvýšená dodávka kyslíku a glukózy do svalu. Využíváme cukr na energii.
Nebylo až tak moc důležité, aby naše vnitřní orgány byly dostatečně okysličeny a měly dostatek krve. V té době jsme museli být schopni se bránit, nebo uprchnout. Být připraveni k boji, zachránit si život.
Naše původní reakce zůstávají úplně stejné, i přesto, že se s takovými extrémy už nesetkáváme. V našem organismu dochází, jak k pomalým, tak i k rapidním změnám. Tyto změny se nedějí pouze na úrovni našeho chování a vnímání, dějí se i na buněčné a na molekulární úrovni. Jedná se o hormony, neurotransmitery…
Můžeme mluvit o mírném, trvalém nebo nadměrném vlivu stresu na organismus, který způsobuje následné změny. Primární činitelé jsou adrenalin, noradrenalin, dopamin… Tyto hormony jsou pumpovány z nadledvinek a korigují nám reakci na stres.
Jak stres zasahuje náš organismus:
- Nervový systém spustí kaskádu za účastí neurotransmiterů neuronů atd.…
- U respiračního systému cítíme rychlejší dech a začínají se nám potit ruce.
- U kardiovaskulárního systému se nám zvýší tlukot srdce i tep.
- Endokrinní systém nám řídí reakce do celého těla.
- Z hypofýzy se nám pumpuje adrenalin.
V praxi to znamená, že cítíme nepříjemný pocit v zažívacím traktu, nebo v žaludku. Tvorba žaludečních šťáv je pozastavena na minimum. Také se nám může chtít rychle na záchod. Tato stresová reakce slouží jako přemostění ze střev na nervový systém a vzápětí dostaneme průjem. To se stává často, když musíme třeba předstoupit a mluvit před skupinou lidí. Dostaneme se do situace, která je nám nepříjemná.
Nadbytek stresu má vliv i na ukládání tuků. Člověk, který má zvýšený stres, mívá často tuk v oblasti břicha. Vidíme kolem sebe spoustu relativně mladých lidí, kteří stále žijí ve zvýšeném stresu, prožívají nadměrný stres třeba i v práci.
Tito lidé se stravují kolikrát relativně zdravě, i tak se jim tuk ukládá v dutině břišní. Zde je to nejnebezpečnější. Dneska víme, že i ½ kg tuku navíc v dutině břišní už přispívá k zánětu a může způsobit zdravotní obtíže. Postupně potom dochází ke kardiovaskulárním a hormonálním změnám. U žen se to může projevit menstruačním syndromem a to zvýšenou bolestivostí. Potom často přichází na řadu i závažnější problém a to se štítnou žlázou.
Stres nemusí být pouze psychický, ale může být i fyzický.
Stres a jeho hlavní fáze
První fáze stresu
Při první poplachové fázi stresu, cítíme zpocené ruce a začne nám bušit srdce. Tuto první reakci, cítíme nejčastěji. Například žena – matka, pečující starostlivě o své malé děti, která chodí spát pozdě a je v permanentním kolotoči bez zastavení a toto prožívá každý den znovu a znovu. Zde se jedná o nedostatečnou regeneraci organismu, neustálé, trvalé vypětí.
Druhá fáze stresu
Ve druhé fázi naše tělo už tolik nereaguje na změny a my si to ani neuvědomujeme. Vzniká zde rezistence, napětí, kdy se to začíná projevovat i na fyzické úrovni. Zvyšuje se nám hladina cholesterolu a stoupá nám krevní tlak. Může zde být i vyšší cukr nebo astma…Tady už začíná podprahové vyčerpání organismu.
Třetí fáze stresu
Třetí fáze se projevuje naprostou únavou, trvalým vyčerpáním organismu, vznikají patologické změny – chronický únavový syndrom. Zde může dojíti k vážnějším poruchám, depresivním stavům a chronické klinické depresi. Může dojít až k úplnému vyčerpání serotoninu.
Jak se vyrovnat se stresem přírodní cestou?
Důležitá je samozřejmě strava. Potřebujeme dostatek bílkovin, tuků a sacharidů. Pokud nám ve stravě jedna z těchto složek bude chybět, tak nám bude chybět energie. Zažívacímu traktu se říká druhý mozek. Syndrom dráždivého střeva je úzce napojen na nervový systém. Ve střevech se nám tvoří serotonin a my můžeme říci, že dráždivý tračník je spojen s depresí a změnami nálad.
Na stres nám pomáhají 2–3 nutrienty a skupina vitamínů a minerálů, které regulují stresovou odpověď:
Hořčík
Úplně v prvopočátku je nezbytné užívat hořčík. Jedná se o jednu ze základních minerálních látek, naše tělo jej využívá úplně nejvíce ze všech minerálů. Díky hořčíku se v těle děje 400 enzymatických reakcí a naše tělo jej uplatňuje poměrově nejvíce k ostatním minerálům. Hořčík je užíván také pro tvorbu buněčné energie.
Dále je důležitý pro hormony, svaly, kosti, zuby… Je naprosto nezbytný nejen pro fyzickou aktivitu, ale i k pokrytí kognitivní funkce. To znamená, když nebudeme mít dostatek hořčíku, tak nebudeme schopni se plně soustředit. Nedoporučuji kupovat oxid hořečnatý, jedná se o nízko vstřebatelnou formu 10–15 %. Nejlepší forma je citrátová nebo i laktátová.
Vitaminy skupiny B
Jedná se o ve vodě rozpustné vitamíny, to znamená, že nám v těle nezůstávají. Tělo si nabere právě tolik, kolik potřebuje a zbytek vyloučí. Když jsme ve stresu, tak samozřejmě spotřebujeme béček daleko více. Dokonce i zvednutí ruky, poškrabání se na čele už vyžaduje energii B2 – riboflavinu a B3 – niacinu.
V momentě, kdy se nám začnou dělat opary, afty, nebo když začneme vnímat snížené soustředění, je nutné dodat vitamíny skupiny B. Bez vitamínů B bychom nemohli vůbec žít. Vitamíny znamenají živiny a jsou nezbytné pro základní procesy, které se v nás dějí. Béčka se nachází v obilovinách, celozrnných potravinách, ovoci a zelenině.
Vitamin C
Je enzymatický kofaktor, který je součástí nervového a imunitního systému. Dále má silné antioxidační působení. Výborně působí na podporu energie. Na základní kaskádu tvorby vitaminů, minerálů, hormonů, dopaminu, adrenalinu, noradrenalinu jsou zapotřebí jak vitamín C, hořčík, tak také i béčka.
Omega 3 mastné kyseliny
TOmega 3 mastné kyseliny jsou všeobecně prospěšné pro zdravé fungování organismu. Potraviny bohaté na Omega 3 kyseliny jsou:
- Ryby a mořské plody (zejména losos a ústřice).
- Chia a konopná semínka
- Řepkový olej
- Lněné semínko
- Avokádo
- Vlašské ořechy
Gaba Čaj
Trpíme – li úzkostmi, strachem, bázní, obavami, tísní…můžeme vyzkoušet např.: čaj s názvem Gaba, který obsahuje i extrakt zeleného čaje Theanin. Určitě pocítíme úlevu a nabudeme pocit, že se naše psychika dostává zpátky do normálu.
Aminokyselina Tryptofan
Pomůže od depresí, špatných nálad i nekvalitního spánku. Pokračuje metabolickou dráhou přímo na tvorbu serotoninu. Efektivnější forma Tryptofanu je forma 5 HTP Tryptofan, která nás může dobře vyzvednout ze syndromu vyhoření, z hlubokého smutku a deprese. Tryptofan se nachází v ořechách kešu, v krůtím a kuřecím mase, mléce, banánech, slunečnicových semenech, také ve špenátu i ve fazolích.
Zvládání stresu pomocí bylin
Můžeme zde pracovat s adaptogenními bylinkami. Jedná se o specifickou skupinu bylin, která zvyšuje odolnost proti stresu, úzkosti. Mezi tyto bylinky patří: Schizandra Čínská, Rodiola růžová či žlutá, Eleuterecocus neboli sibiřský ženšen. Více o těchto bylinkách najdete v mém článku Jak na nespavost.
Stres a pohyb
Na stres velice kladně působí pohyb.
Udělejte si čas denně nejméně alespoň na 20–30 minutové procházky. Nemáte čas se procházet? Dobře, tak vystupte z práce o jednu nebo dvě autobusové zastávky dříve. To může být těch vašich 20 minut. Je to určitě lepší než nedělat nic. Zlepší se vám krevní oběh, nastartujete lymfatický systém a toxické látky, viry, bakterie se vám nebudou ukládat v takové míře. Z jógy – Pozdrav slunci, rychlé protažení, vícekrát si protáhneme krásně celé tělo, okysličíme se.
Při stresové situaci je dobré zhluboka dýchat, například nadechnout se a počítat do osmí, vydechnout a počítat do čtyř. Bez počítání si vystačíme s několika jednoduchými hlubokými nádechy a výdechy. Pomáháme tak okysličení krve, což má okamžitý pozitivní vliv na fungování organismu.
Můžeme též zkusit afirmaci, soustředit se na pozitivní myšlení. Víme, že naše podvědomí pracuje na naučených vzorech. Můžeme se tak naučit pozitivně myslet: „jsem zdravý a cítím se skvěle, cítím se skvěle, jsem bez bolesti“. Vědomě si opakovat, tyto pozitivní věty, třeba 20x a přitom se na sebe dívat do zrcadla. Dívat se sám sobě do očí. Nezapomeňte se na sebe do zrcadla usmívat, nejlépe alespoň 3 minuty se na sebe zubit, neuhnout pohledem.
Když nás něco trápí, cítíme se ve stresu, občas opravdu stačí, že naši neradostnou situaci můžeme s někým blízkým sdílet a občas se najde i řešení, už tím, že to vyřkneme nahlas. Pokud se nemáte na koho obrátit, tak Vám ráda pomohu.